Riviéra Dugi Rat má tři různorodé podélné části:
V reliéfu je nejvíce výrazný přímořský horský hřeben pohoří Mosor, který je souběžný s pobřežím a výškou přes 400 metrů nad úrovní moře odděluje Přímořská od Středních Poljic. V odborné literatuře se pro celé přímořské úbočí používá název Perun, přestože lidé takto nazývají pouze část úbočí nad osadami Podstrany. Pro jednotlivé části úbočí nad podhorskými osadami v obci Dugi Rat se mezi lidmi nejčastěji používají názvy podle výraznějších vrcholků. Nad starou částí sídliště Dućí je nejvyšší vrcholek celého úbočí Zahod, vysoký 594 m. Přímořské úbočí je horský hřeben z křídového vápence. Strmě se svažuje k jihozápadu, kde v nadmořské výšce 250 až 300 m nasedá na flyšové usazeniny. Přímořské horské úbočí má krajinný ráz bez porostu, příznačný pro holý kras. Je to kamenitá krajina s ojedinělým výskytem kypré zeminy v puklinách příkrých skalních stěn. Druhově chudou vegetaci tvoří nízké trávy a shluky většinou aromatických stálezelených keřů.
Největší část území obce tvoří flyš, přesněji řečeno skály, které se skládají ze slínovce, slínového vápence, pískovce, svahové brekcie (travertinu) a hlíny. Podléhjí erozi, a proto jsou převážně pokryté kyprou zeminou, umožňující růst vegetace. Menší pobřežní nížiny v obci Dugi Rat se převážně nacházejí jen v oblasti Orije, Dugého Ratu a Luky. Občasné potoky nanesly do přilehlých mořských zálivů z flyšového svahu sypkou zeminu, ze které při pobřeží vznikly písčité pláže. V nížinách vznikla mechanickým rozpadem flyšových usazenin zemina s vysokým podílem uhličitanů, na níž je založena zemědělská tradice podhorských vesnic Jesenice a Duće. Vzácně dochované staré duby, zejména v horní části flyšového svahu, jsou důkazem, že až do poloviny minulého století, kdy se na takřka každém příhodném pozemku se zvýšenou intenzitou vymycovaly lesy a upravovaly terasy pro monokulturu vinné révy, tvořily přírodní vegetaci lesy dubu pýřivého (šípák, Quercus pubescens). Když pak začátkem 20. století začalo vinohradnictví upadat, rozšířily se lesy halepské borovice, které teď udávají ráz přírodní vegetaci na celém území obce.
Na ponejvíce rovném pobřeží jsou čtyři mysy (rt, rat = mys): Mutogras, Krilo, Mali rt a Dugi rt.
Výraznější je Dugi Rat, podle něhož dostala název i ústřední územní správní jednotka, která je největší ze všech sídlišť, které ji tvoří. Při uvedených mysech jsou menší mořské zálivy: Bajnice, Krilo, Sumpetar, Orašac a Luka. V obci Dugi Rat má mimořádnou přírodní hodnotu písečná pláž, která se souvisle prostírá v délce kolem 3 km od Dugého rtu až k hranici s Omišem. Tvoří ji nánosy písku, který přináší řeka Cetina a který mořské proudy naplavují západně od jejího ústí. Pláž byla v letech 1989 a 1990 téměř po celé délce rozšířena umělým naplavováním písku z mělčiny před pláží. Před celou pláží je tato mělčina široká 300-400 m a postupně klesá do hloubky 2-3 m. Podobně jako jinde při mořském pobřeží pak mořské dno také na konci této mělčiny strmě klesá směrem ke středu Bračského kanálu do hloubky mezi 50 i 60 m.
Klasifikace se provádí na základě kritérií definovaných ve Vyhlášce o jakosti mořské vody ke koupání (NN 73/08) a směrnice EU o řízení jakosti vod ke koupání (č. 2006/7/ES).
vedle všeobecných středozemních klimatických rysů (teplá a suchá léta, mírné a deštivé zimy) existují i výrazné mikroklimatické zvláštnosti.
V zimní polovině roku má převážná část území obce díky reliéfu, který je situovaný na jih a díky přímořskému úbočí, které ho chrání před nepříznivým vlivem silného a studeného severního větru (bóra), zajištěny příznivější klimatické poměry, než jaké ve střední Dalmácii bývají. Pouze východní část obce po dugoratskou Glavicu je v zimním období častěji vystavena silnějšímu vlivu bóry, která proniká z ochlazeného vnitrozemí říční průrvou při ústí Cetiny. Tato část obce je také více vystavena nepříznivému vlivu juga; před velkými vlnami, jaké občas vytváří "lebić", silný jihozápadní vítr, je však chráněna. Je tady i méně výrazný západní denní osvěžující vítr "maestral", ale silněji než jinde v obci je cítit vliv "burinu", lehkého letního nočního větru vanoucího ze severovýchodu.
