Vinohrady a vína Dalmácie

VINOHRADY, ŠPERKY DALMÁCIE

STŘEDNÍ DALMÁCIE, OSTROV BRAČ

OSTROV HVAR

V Dalmácii, kde slunce spaluje kamenné skály, kde panuje kras, kde žízní zem a kde stěží přežije jakákoli zemědělská kultura, si našla své útočiště vinná réva. Vinohrady podél jadranského pobřeží jsou vskutku svérázné, jsou to malebné ekologické oázy, které jsou nejen zdrojem existence obyvatel, ale i ozdobou tohoto podnebí.
Téměř ideální klimatické podmínky a složení půdy velmi příznivě ovlivňují pěstování kvalitních odrůd hroznů, ze kterých se získávají vína výrazného charakteru a výjimečné jakosti.
Nicméně, nebýt lopoty a potu rolníků, nebylo by ani pokladu vinic, poněvadž odměnou přírody za lidské úsilí jsou vysoce kvalitní původní a osobitá vína. Často se proto říká, že vinná réva zde zapustila kořeny do půdy i do lidských srdcí.
Vinařská území v Dalmácii se dělí na tří vinařské podoblastí: Severní Dalmácii, Dalmatské Záhoří a Střední a Jižní Dalmácii. Jsou to celky, které nejsou propojeny jen zeměpisně, ale mají společné i příznačné vinařské vlastnosti.

Vinohrady Dalmatského záhoří se nacházejí v jadranském vnitrozemí. Při sestupu se stupňovitých svahů Biokova za námi zůstává kamenný, nehostinný kras a otvírá se nám kouzelný pohled na překrásné zelené Imotské pole, kde jsou především plantáže vinné révy s převažující odrůdou autochtonní Kujundžuše.
Ve vnitrozemí se také nachází vrgoracké pole nazývané Jezero, protože bývá často zaplaveno a plody se pak musejí sklízet ze člunů. Převažují zde odrůdy vinné révy Vranac, Maraština, Plavina a další.
Do vinařské podoblasti Jižní a Střední Dalmácie patří pobřežní část a ostrovy.
Třebaže je ostrov Brač vlastně jediný vinohrad, přesto jsou vinice nejvíce soustředěny v jeho jižní části, a to na strmých stráních, které se od Vidovy gory svažují k moři. Část z nich je stěsnána mezi ostrými skalisky, která prudce sestupují k proslulé překrásné bolské pláži Zlatni rat. Díky strmému terénu jsou tyto vinice, kde se téměř výhradně pěstuje odrůda Plavac mali, dokonale vystaveny slunci a z jejich hroznů se získává ponejvíce výrazně tmavočervené, hutné a příjemně natrpklé víno.

Ostrov Hvar má díky příznačnému středozemnímu podnebí s nejvyšší insolací v těchto končinách, dosahující 2697 slunečných hodin v roce, pro pěstování vinné révy ideální podmínky.

Při procházce vinicemi na Starogradském poli se vracíme do minulosti, protože první vinohrady tady založili dávno před naším letopočtem obyvatelé řecké osady Faros (Pharos), jejíž pozůstatky jsou hned vedle trsů vinné révy.

Dnes zde převažují původní bílé odrůdy: Bogdanuša, Drnekuša, Mekuja, Maraština a jiné.
K mnohým z těchto míst, které se nazývají "Hvarske plaže", je těžké se vůbec dostat a natož pak je ručně obdělávat, což je zde nejčastěji jedině možné. Plavac mali z těchto lokalit je rubín červené barvy, plný, robustní a chuťově bohatý s dávkou diskrétní hořkosti, který má obsah 12,5 až 14,5 % alkoholu.

Severní Dalmácie
má svérázné klimatické podmínky i složení půdy, a tomu se přizpůsobilo i vinařství. Vinohrady jsou nejvíce soustředěny v Ravných Kotarech a v Petrově poli u Drniše. Vedle tradičního způsobu pěstování zde byly založeny i moderní plantáže vinné révy vysazené podél opor (vinařských konstrukcí), s původními odrůdami (Debit, Plavina aj.), přičemž jsou v poslední době vysazovány ponejvíce odrůdy rozšířené v jiných zemích (Merlot, Grenache, Carignane, Rkatsiteli, Cabernet Sauvignon a jiné).

Šibenická vinařská oblast
se skládá z ostrovní části, kde jsou vinice především na terasách, a z pobřežní části, kde je vinná réva vysazena v proláklinách a na polích.

Nejvýznamnější je šibenické pole, které se svými vinicemi připomíná koberec složený ze zelených čtverců.

Jsou zde převážně původní a tradiční odrůdy (z bílých Maraština, Debit a Trbljan a z červených odrůd Babić, Lasina a Plavina).

V sousedním Primoštenu vytvořili rolníci v boji se skoupou přírodou na pahorcích, které se svažují k moři, s geometrickou přesností čtverce lemované kamennými zídkami. Ty chrání mělké vrstvy půdy, kterou sem rolníci dopravili a do níž vysadili trsy vinné révy odrůdy Babić. Červené víno Babić, získané z hroznů z primoštenských geometrických teras je suché, opojné plné víno s 12,5 až 14 % alkoholu, které se vyznačuje zvláštní tmavou rubínovou barvou, má výraznou plnou chuť a vůni, nepatrnou trpkost s uhlazeným buketem, který získává zráním v dubových sudech.

Dále na širém moři, jako odvlečená osamělá loď, která vzdoruje větrům a vlnám, se umístil ostrov Vis.
Vinohrady jsou tady rozptýlené po celém ostrově. Jsou na příkrých stráních směrujících ke Komiži, jsou však i na poli, kde bylo kdysi válečné letiště. Na ostrově je o něco více bílých odrůd (Vugava, Kurtelaška, Maraština, Trbljan a jiné), ale jsou zde i červené hrozny (ponejvíce Plavace malého).
Vinařským symbolem tohoto nejjižnějšího jadranského ostrova je bílé víno Vugava, které se vyznačuje působivou zlatě žlutou barvou, zvláštní vůní a lehkou chutí zvláštního odrůdového aroma.